Vzdušné (respirační) alergeny - 1. část

Vzdušné (respirační) alergeny - 1. část

Mezi vzdušné (respirační) alergeny patří pyl dřevin, trav a bylin, roztoči, plísně a také domácí zvířata. V dnešním článku se budeme podrobněji věnovat pylové alergii a vysvětlíme si také, jak je to ve skutečnosti s „alergií na prach“.

Pyl

Pylová zrna - makroskopický snímekPylová zrna obsahují samčí buňky - rostlinné spermie. Pro nás je důležité, že pyl obsahuje alergizující bílkoviny. Pylová zrna jsou velmi malá, jejich průměrná velikost je 0,05 mm (50 μm), zrakem je tedy nevidíme. Každý rostlinný druh má jiný tvar pylového zrna; této vlastnosti využíváme při určování pylů v rámci pylové informační služby. Pylová zrna se dostávají k samičím buňkám (vajíčka v semeníku květů) dvěma způsoby: ty menší se roznášejí větrem a rostliny (větrosprašné) je produkují v obrovských množstvích, větší a těžší zrna přenáší hmyz (hmyzosprašné rostliny).

Pyl větrosprašných rostlin je rozhodující příčinou sezónní alergie. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak mohou lidé reagovat alergicky i na pyl rostlin, které v jejich blízkosti přímo nerostou.

Pyl hmyzosprašných rostlin se do ovzduší dostává jen v nepatrném množství. Květy těchto rostlin jsou obvykle velké, nápadné a voní, aby vábily hmyz. Jejich pyl může způsobit alergické projevy jen při bezprostředním kontaktu (sběr květů, válení se na louce apod.).

Nejčastější je u nás alergie na pyl trav - asi 50% případů polinózy, přibližně po 25% připadá na jedince alergické na pyl dřevin a bylin. Mnozí lidé reagují na více druhů pylu - tzv. polyvalentní alergie.

Pylovou sezónu lze v našich podmínkách rozdělit na tři hlavní období:

Dívka ležící na louce v trávě1. Časné jarní období - v ovzduší se vyskytuje zejména pyl dřevin

2. Druhá polovina jara až první polovina léta - převažuje pyl trav a obilnin

3. Období vrcholícího léta a časného podzimu - hlavní alergizující složkou ovzduší je pyl bylin.

V období pylové sezóny pylová informační služba v týdenních intervalech vyhodnocuje aktuální situaci - v ČR je 12 pylových stanic, hlavní centrum je v Brně.

Koncentraci pylu v ovzduší výrazně ovlivňuje počasí. Horké, suché a větrné počasí napomáhá šíření pylu. Naopak déšť sráží pyl k zemi a snižuje riziko obtíží. Neplatí to ale za každých okolností - po některých bouřkách se může množství trávových alergenů zvýšit. Bouřka totiž způsobí rozpad pylových zrn a uvolnění menších alergenních částic do ovzduší. V průměru stačí 10 - 20 pylových zrn v 1m³, aby se spustily příznaky.

Hlavní druhy rostlin působící pylové alergie

DŘEVINY (STROMY A KEŘE)

Bříza, olše, líska, habr, dub, buk, kaštanovník, olivovník, jasan, ptačí zob, cypřiš, topol, vrba, javor, bez, jírovec, ořešák, platan, jilm, lípa.

Pylový kalendář - dřeviny

TRÁVY A OBILOVINY

Jílek, bojínek, psárka, psineček, žito, kostřava, medyněk, lipnice, pýr, srha, sveřep, chundelka, kukuřice.

Pylový kalendář - trávy

BYLINY (PLEVELE)

Pelyněk, ambrózie, zlatobýl, pampeliška, slunečnice, pouva, merlík, lebeda, laskavec, kopřiva, jitrocel, drnavec, šťovík, řepka.

Pylový kalendář - byliny

Braňte se svým obtížím

Dívka stojící na rozkvetlé louce Pyl keřů a stromů se vyskytuje časně z jara, maximální množství pylu dřevin bývá v dubnu. Břízovité dřeviny by se neměly sázet ve městech, zejména ne v blízkosti obytných domů, školek a škol. Výsadba v parcích má být pestrá, není vhodné vysazovat monokultury.

Pylový „vrchol“ trav bývá koncem jara - začátkem léta (koncentrace 100 – 500 pylových zrn/m3). Pamatujte, že pylový vrchol může být v horských oblastech posunut až o měsíc později, naopak v jižních a teplých oblastech bývá dříve.

Sekání trávníků patří k důležitým preventivním opatřením, je ale pro každého alergika nebezpečné. Vnímaví jsou zejména „trávoví alergici“. Při kosení se může uvolňovat také významné množství plísní, které se v trávníku množí.

Vrchol sezóny plevelů bývá na vrcholu léta a trvá až do časného podzimu. Neupravené a neobhospodařované plochy jsou hlavním zdrojem alergizujícího pylu plevelných bylin.

Sledujte pylovou informační službu. Informuje Vás o aktuální situaci a prognóza Vám umožní učinit preventivní opatření.

Prach

Paní vysává prachKaždý z nás si pod slovem prach a prašnost představuje něco jiného. Stíráme prach usazený v bytě na volných plochách, vysáváme prach, vyklepáváme prach z koberců, zametáme prach a mimo byt při větrném počasí si stěžujeme na víření prachu, které nás dráždí ke kašli. Kvalita a složení prachu je velmi různá.

A to ještě nemluvíme o prachu v nejrůznějších provozech a v pracovním (ale také školním) prostředí. Prach vnějšího prostředí obvykle obsahuje méně alergenů než prach domovní, obsah alergenů v něm závisí také na pylové sezóně a výskytu plísní. Platí, že všechny druhy prachu mohou být zdrojem alergenů.

Často slyšíme někoho říkat: „Jsem alergický na prach“. Ale pozor: Prach dráždí, sám však alergenem není! Důležité je, co prach obsahuje, jaké je jeho složení, které alergeny se v něm skrývají.

Bytový a domovní prach

Bytový prach je směsí, v níž najdeme částečky textilií, zvířecí chlupy, bakterie, plísně, rozpadlá tělíčka hmyzuroztočů. Prach proto patří k velmi bohatým zdrojům alergenů.

RoztočiPrašnost bytového a domovního prostředí i složení prachu závisí na poloze domu, na klimatických a zeměpisných podmínkách, na ročním období, na způsobu vytápění, na vnitřním zařízení bytu a na počtu osob, které byt či dům obývají. Množství i kvalita prachu jsou jiné v obývacím pokoji, v ložnici, v kuchyni nebo v koupelně.

Důležitá je velikost částeček prachu. Velké částice dráždí, ale nepronikají při dýchání do plic. Nebezpečné jsou malé částice, které krouží neustále kolem nás a my je vdechujeme. Jejich velikost se pohybuje do 5, nejvýše do 10 μm. Zdrojem hlavního alergenu domácího prachu jsou roztoči. K nim se přidružují plísně, ale také kožní odpad a srst zvířat, hmyz, zbytky z potravin, vlákna textilií i pylová zrna.

Alergie na domácí prach je tedy v naprosté většině případů alergií na roztoče. Může se projevit příznaky rýmy, astmatu i ekzému.

V příštím článku se budeme zabývat zbývajícími vzdušnými (respiračními) alergeny – roztoči, plísněmi a také domácími zvířaty.

zdroj: Institut UCB pro alergii