Jak porozumět alergii?

Jak porozumět alergii?

Každý pátý člověk mezi námi trpí alergií nebo se u něho v průběhu života alergická reakce projevila. Alergie je tedy na vzestupu! Přestože vědecký výzkum přinesl a stále přináší nové poznatky, neexistuje dosud nějaký univerzální lék proti alergii a alergici plným právem kladou mnoho otázek.

OtazníkyProč právě já jsem alergik? Mohu se alergii nějak vyhnout? Jak mohu předejít astmatickým záchvatům? Mohu přenést alergii na své děti? Jak se alergie pozná? Jak se určí příčina alergie? Jaká je léčba alergie?

Chtěli bychom se pokusit odpovědět na některé Vaše otázky, abyste pochopili podstatu alergie. Doufáme, že po přečtení tohoto článků a dalších, které na něj budou postupně navazovat, možná odhalíte, že některé Vaše obtíže začaly již dávno a zjistíte, jaké jsou jejich příčiny.

Co je alergie?

Protože se pojmu alergie často nadužívá či užívá nesprávně, je dobré znát jeho přesný význam. Dříve než jej vysvětlíme, přiblížíme Vám nadřazený pojem hypersenzitivita. Jako hypersenzitivitu označujeme stav objektivně reprodukovatelných projevů (příznaků), jež vznikají po expozici (vystavení) definovanému stimulu při dávce, kterou ostatní jedinci tolerují. Od tohoto pojmu je dobré odlišovat pojem hyperreaktivita, který znamená vystupňovanou normální reakci na podnět.

Dite v prirode, vlivy prostředíAlergie je hypersenzitivní reakce podmíněná reakcí imunitního systému. Je to tedy přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, s nimiž se ve svém prostředí běžně setkáváme, ovšem jen alergický organizmus na ně reaguje a na rozdíl od nealergického organizmu je nedokáže tolerovat.

Během vývoje imunity od narození až po dospělost se buňky imunitního systému učí odpovídat obrannou reakcí na to, co by nám mohlo škodit a také se učí tolerovat to, co je pro nás neškodné. Látky, většinou bílkovinné povahy, na které imunitní systém odpovídá, se nazývají antigeny a ty, na něž přecitlivělý organizmus alergika reaguje alergickou reakcí - vytváří „alergické protilátky“ typu IgE – se nazývají alergeny.

Alergická holčičkaPojem obrany nebo odolnosti je velmi všestranný a opírá se o mnoho dějů – počínaje rozpoznáním cizorodé částice či molekuly a konče vytvořením aktivní obrany anebo tolerance. Aktivní obrana zahrnuje krom jiného také tvorbu specifických buněk a protilátek, jejichž úlohou je chránit nás před „vetřelcem“ (před škodlivými antigeny) a eliminovat ho z organizmu.

V některých situacích náš obranný imunitní systém svoji reakci „přežene“, ztratí kontrolu sám nad sebou a reaguje na látky, které jsou běžné a pro organizmus neškodné. Alergická reakce má nejrůznější projevy. Objevuje se náhle, na různých místech těla, v různých podobách a s různou intenzitou.

Náš imunitní systém má dobrou paměť

Alergická žena s květinamiImunitní systém si látky, na které již reagoval, dobře pamatuje. Při opakovaném kontaktu se škodlivým vetřelcem (např. bakteriální buňka, buňka napadená virem…) je paměť imunitního systému velmi užitečná, opakovaná odpověď imunity je rychlejší a účinnější. Vždy, když se tentýž antigen objeví v organizmu, náš imunitní systém ho rozpozná díky své paměti a může odpovědět armádou specifických buněk a tvorbou velkého množství protilátek.

Toto je univerzální princip imunity a týká se tedy také alergických reakcí. Proto bude člověk, který trpí pylovou rýmou či astmatem, vždy reagovat, pokud se dostane do kontaktu s druhem pylu, který si jeho imunitní systém zapsal do své paměti.

Senzibilizace a alergický zánět

Senzibilizace je děj, při němž se organizmus stává na určitý podnět postupně více a více citlivým – přecitlivělým. Během prvního kontaktu imunitní systém reagoval na styk s antigenem, uložil si tuto zkušenost do paměti a začal vytvářet malé množství protilátek. U každého člověka se doba, během které k senzibilizaci dochází, liší. U někoho stačí několik dnů, u jiného i několik let.

Alergická dívka na louceOpakovaný či kontinuální kontakt senzibilizovaného organizmu s vyvolávajícím alergenem vede k trvalé produkci IgE protilátek a k alergickému zánětu postižených tkání (nosní a průduškové sliznice, kůže…).

Alergický zánět mají na svědomí buňky zánětu – především bílé krvinky – které tvoří a uvolňují látky, jež poškozují povrchy sliznic, zvyšují prostupnost cév a výsledkem je tvorba hlenu, otok, zarudnutí, stažení (spasmus vláken hladkých svalů). Tyto toxické bílkoviny můžeme i měřit v krevním séru, v moči, ve výplachu průdušek nebo nosu (označují se ECP). Látky vyvolávající nebo zhoršující zánět lze měřit i ve vydechovaném vzduchu.

Pro alergický zánět je typické, že probíhá i tehdy, kdy to člověk necítí. Tento stav se nazývá minimální perzistující zánět a vyvolává stav zvýšené vnímavosti, kdy i malý podnět stačí k tomu, aby se stav neočekávaně prudce zhoršil. Proto je správné dlouhodobé užívání preventivních léků (antihistaminika, inhalační kortikosteroidy, antileukotrieny). Pacient, který vynechává léky, když se už cítí dobře, dělá chybu.

Atopie

Maminka s chlapcemJako atopii označujeme osobní či rodinnou tendenci ke schopnosti imunitního systému tvořit při odpovědi na nízké dávky alergenů (obvykle látek bílkovinné povahy) IgE protilátky a vyvíjet typické projevy astmatu, zánětu očních spojivek a alergické rýmy či atopického ekzému. Atopie tedy mívá (ale není tomu tak úplně vždy) zřetelný rodinný výskyt.

Dědičnost: U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30%. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60%. Může se ale stát, že dědičný základ přeskočí jednu generaci.

Nealergická hypersenzitivita (pseudoalergie)

Příznaky rýmy, astmatu, kopřivek, otoků či ekzému nemusí mít vždy prokazatelně alergický původ. Není tu zřejmá dědičná dispozice, při odpovědi na antigeny prostředí se prokazatelně netvoří IgE protilátky. Původ těchto projevů je mnohem méně srozumitelný, předpokládá se mimo imunitní systém.

Alergická onemocnění

Dívka s inhalátoremV naší desetimilionové populaci je více než třetina lidí, kteří v sobě nosí geny pro alergii. Této vrozené náklonnosti k riziku vzniku alergie říkáme atopie (z řečtiny = reaguje jinak). U čtvrtiny lidí se v průběhu jejich života opravdu projeví alergické onemocnění. Zatímco astmatiků je v České republice 800 000, alergickou rýmou trpí nejméně 1 300 000 lidí a počet ekzematiků se blíží jednomu milionu.

Alergie se může projevit náhlými těžkými šokovými stavy, které ohrožují život. Nepoznaná a neléčená alergie může vést k chronickým stavům s trvalými následky. Alergie si nevybírá věk, ale velmi alarmující je, že stále přibývá v prvních letech života. Proto je užitečné, aby alergici i ti, kdo ještě o své alergii nevědí, měli co nejvíce ověřených informací. Čím více o alergii budete znát, tím méně se jí budete bát.

V příštím článku se budeme zabývat vzdušnými (respiračními) alergeny.

zdroj: Institut UCB pro alergii