Co je „přírodní kosmetika“?

Co je „přírodní kosmetika“?

„Chemie“ má v dnešní době špatnou pověst, „příroda“ je v módě. A platí to i pro kosmetiku. Ani „přírodní kosmetika“ však nemůže být tak přírodní, jak si mnozí lidé představují.

Pod pojmem „přírodní kosmetika“ se většinou rozumí čistá rostlinná kosmetika – pokud možno bez látek živočišného původu a zcela bez syntetických přísad. Najít výrobky, které tato kritéria alespoň z poloviny splňují, se však jeví jako nesnadný úkol. Ale ještě těžší je nalézt odpověď na otázku, jestli jsou takové přípravky pro kůži skutečně to nejlepší.

Žádná kosmetika – to by bylo pro kůži přirozené

Přírodní kosmetikaNejvhodnější a nejlepší kosmetika je bohužel pouze utopií. Tvoří ji dobrý vzduch bez jakýchkoliv škodlivin, příjemné klima se stálou úrovní vlhkosti a čistá měkká voda. To celé navíc v kombinaci s vyváženou stravou bez škodlivých požitků, dostatečným spánkem a slunečním zářením jen do takové míry, jak to odpovídá citlivosti kůže na světlo.

Takové podmínky by byly natolik optimální, že by se kosmetická péče stala buď zcela zbytečnou, nebo by ji bylo možno zredukovat na minimum, protože kůže by sama produkovala vše, co je třeba k ochraně a péči. K tomu ovšem nepatří ani látky s komplikovanými chemickými názvy, ani extrakty ze zelené louky.

Mnoho odborníků, mezi nimiž jsou hlavně kožní lékaři a farmakologové, soudí, že moderní „chemická“ kosmetika není pro kůži o nic méně přirozená než kosmetika „přírodní“ a kůže ji často dokonce lépe snáší. Důvodem je skutečnost, že všechny syntetické látky, protože jsou připraveny uměle, se dají přesně vypočítat a nadávkovat. To u přírodních produktů nelze. Kromě toho se dnes stále lépe daří vyrábět syntetické substance, které se těm původním, přírodním k nerozeznání podobají.

Negativa obvyklé „chemické“ kosmetiky

Konvenční Na druhé straně je v recepturách obvyklé kosmetiky často obsaženo hodně látek, které pro kůži nemají žádný význam a mají za úkol pouze vylepšit vzhled, stálost nebo konzistenci výrobku.

V tomto bodě mluví mnohé pro přírodní kosmetiku, neboť seriózní výrobci používají některé ingredience (např. olivový olej), které jsou pro kůži přirozenější než mnohé „přírodně identické“ substance (např. tmelové látky ceramidy), ale přitom se snaží vyhýbat látkám, které jsou pro kůži zbytečné, nebo jí dokonce mohou škodit.

Kladné i záporné body přírodní kosmetiky

Hned zkraje je třeba uvést, že taková přírodní kosmetika, která si toto označení skutečně zaslouží, je produkována jen hrstkou firem, jež své výrobky prodávají většinou ve specializovaných prodejnách či v lékárnách.

Přírodní kosmetika má tyto zvláštní kvality:

Přírodní kosmetika Neobsahuje žádné syntetické konzervační prostředky – to je výhoda pro alergiky, kteří tyto látky špatně snášejí.

Přírodní oleje a rostlinné extrakty pocházejí z biologicky kontrolovaných oblastí – to neznamená, že by neobsahovaly vůbec žádné pesticidy, těžké kovy a hnojiva, ale tyto látky jsou v nich zastoupeny v mnohem menší míře.

Kladným bodem pro přírodní kosmetiku bývá také její cena – téměř vždy leží pod úrovní toho, co člověk vydá za luxusní kosmetiku v parfumerii. Ale i zde již samozřejmě existují výjimky a na trhu lze objevit také „luxusní přírodní kosmetiku“ v odpovídající cenové kategorii.

Nejslabší stránkou přírodní kosmetiky je nepochybně to, že téměř neexistuje. Mnohé výrobky, honosící se označením „přírodní“, obsahují většinou jen minimální množství skutečně přírodních přísad. Spotřebitel se to ale většinou nedozví.

Protiargumenty pravé přírodní kosmetiky:

Přírodní kosmetika Původci alergií nejsou vždy jen chemické substance – Právě naopak: Některé rostliny mají dokonce povážlivě alergenní potenciál (např. arnika, rybíz, rozmarýn a dokonce i jemný měsíček).

Rostlinné extrakty jsou vlastně velmi komplexními „koktejly“, často z více než tří set různých látek, které se navíc mohou různit podle roku sklizně a původu rostliny – v kosmetice ale platí, že čím méně substancí výrobek obsahuje, tím je lépe snášen.

Kromě toho je třeba vědět, že ani pravá přírodní kosmetika není nikdy úplně zbavená „chemie“ – Příklad: Přírodní tuk lanolin získávaný z ovčí vlny, vykazuje v původním stavu silné znečištění škodlivými látkami. Musí být čištěn chemickými rozpouštědly, aby se vůbec mohl použít. Také emulgátory, látky spojující olej a vodu do stálé emulze, jsou v přírodní kosmetice většinou totožné s emulgátory normálních přípravků.

Konzervování přírodní kosmetiky

Přípravky přírodní kosmetikyProblém konzervování je v přírodní kosmetice obzvlášť svízelný. Většina výrobců stejně používá syntetické prostředky. Těch několik málo ostatních, kteří je zavrhují, ovšem musí přípravky konzervovat také a používají k tomu většinou přírodní éterické oleje.

Jelikož tyto oleje nepatří k oficiálně přípustným konzervačním prostředkům, ale bývají obvykle používány jako vonné přísady, mohou výrobci přírodní kosmetiky své výrobky označit za přípravky „bez konzervačních látek“.

Něco ale většina spotřebitelů neví – vonné rostlinné esence jsou méně účinné než syntetické konzervační látky, a proto musí být často užívány v relativně vysokých dávkách, aby přípravky účinně chránily před zkažením. Takové dávky ale mohou v jednotlivých případech být značně na úkor snášenlivosti.

Tip: Krémy od výrobců „pravé“ přírodní kosmetiky kupujte pokud možno jen v tubách. Pokud jsou skutečně málo a přírodně konzervovány, zkazí se při denním používání snadněji než konvenční krémy. Malý otvor v tubě toto riziko snižuje.

Slovo závěrem

Přírodní kosmetikaJakému typu kosmetiky dáte přednost, je nakonec velmi osobní rozhodnutí, které se nedá snadno věcně zdůvodnit.

Jednoduché počty typu „chemie = všechno, co je agresivní a ostré“, a „přírodní = všechno mírné a šetrné“, v kosmetice bohužel takhle snadno nevycházejí.

autor: Marie (redaktorka)